Starostové šumavských obcí se bouří

Novela zavedla nová obecná pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Návrh na její zrušení podala skupina senátorů, ale ústavní soud jej tento týden zamítl. Podle nálezu ÚS zvítězil v odborné a politické debatě konzervativnější trend v ochraně přírody a není úkolem ÚS tento výsledek měnit.

„Těžko pochopitelné je vyjádření soudců, že přísná úprava pravidel chování v národních parcích sice znamená nepříjemná omezení pro místní obyvatele, ale zároveň dané lokality národního parku nepochybně zatraktivňuje. Nevím, co soudci považují za atraktivní, ale vysychající a usychající torzo lesa, kde jsou místo zelených stromů suché pahýly, kam má veřejnost vstup zakázán, rozhodně atraktivní není," uvedl předseda svazu obcí šumavského národního parku Petr Málek.

Kritici novely poukazovali na to, že nelze aplikovat stejná obecná pravidla pro ostatní parky a Šumavu. Podle nich by šumavský park vzhledem k hustotě obydlení měl mít svůj specifický zákon.

„Celou dobu jsme volali po jasných pravidlech a kritizovali nehorázné ohýbání zákona podzákonnými předpisy a rozhodnutími vydávanými orgány ochrany přírody. Kritizovali jsme ohýbání zákona podle politické nálady na ministerstvu životního prostředí nebo ve vedení šumavského parku. Udivuje mě, že tuto podivnou praxi považují ústavní soudci za zcela běžnou, či dokonce žádoucí," uvedla místopředsedkyně svazu šumavských obcí Jana Hrazánková.

Novela například rozděluje národní parky do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území parku. Stát nebude moci v národních parcích prodávat žádné své pozemky, na ostatní má mít předkupní právo.

Komu jinému by mělo záležet více na stavu Šumavy, než starostům šumavských obcí?! Zeptali jsme se jich tedy na to, co je ve vztahu s ochranou přírody trápí.

Antonín Schubert, starosta obce Modrava: Prvním podnětem jsou samotné základy národního parku. Tedy na jakém základě byl NP Šumava postaven. Pokud vyjmu z důvodové zprávy zřizovacího předpisu, kterým byl NP Šumava vyhlášen, tak, cituji: „Zřízením národního parku a stanovením jeho ochranných podmínek budou jen v malé míře a s dostatečným časovým odstupem omezeny hospodářské zájmy lesnické či zemědělské. Ekologicky stabilizované zemědělství a lesní hospodářství je dlouhodobým cílem slučitelným se zájmy ochrany přírody na Šumavě. Ze zahraničních porovnání jednoznačně vyplývá, že národní parky se významnou měrou zasluhují o rozvoj služeb a turismu, že výrazně zvyšují tvorbu zisku v přilehlých oblastech a přispívají k rozvoji a vzniku nových pracovních příležitostí ve svém okolí.“, tak je jasné, že je něco hodně moc špatně. A to, co je špatně, to je základ toho, že se region s národním parkem nikdy řádně neztotožnil.

„Trvale žijící obyvatelé jsou hrdí na to, že jsou ze Šumavy. Ještě jsem se nesetkala s názorem, že je někdo hrdý na to, že bydlí v Národním parku Šumava. Toto ztotožnění stále není. Zatím je Národní park chápán jako něco, co trvale místní lidi omezuje“, vyjádřila se Jana Hrazánková, starostka Borových Lad a pokračuje: „A způsob, jakým se Brabec vypořádal se šumavským regionem v rámci projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který nahradil původ vyhlašovací předpis, dává tušit, že nikdy ani neztotožní.“

Petr Málek, předseda Svazu šumavských obcí, starosta Kašperských Hor

Šumavské obce jasně definují strategické cíle na následujících principech

Princip uváženého přijímání ekologických závazků, kdy že nelze přijímat ekologické závazky bez zodpovědného ocenění jejich dopadu.

Princip ekosystémového přístupu, tedy komplexního, strukturálního a funkčního přístup k životnímu prostředí.

Princip udržení života na venkově založeném na potřebě systematické obnovy venkova a podpory života na venkově a jeho rozvoje.

Princip obnovy a údržby kulturní krajiny, který vychází z potřeby zachovat a rozvíjet typicky českou krajinu s její biologickou a kulturní diverzitou.

Princip komplexního řešení souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot na území národního parku nástroji územního plánování a koordinace činností v území s cílem předcházet střetům jednotlivých zájmů.

V demokratickém světě všechny strategické dokumenty z těchto principů vycházejí. V případě Šumavy je šumavská samospráva svorně napadána aktivistickými strukturami na ministerstvu životního prostředí, ve státní správě, ve vědecké sféře a v masmédiích, že neví, co chce. Pravda je na Šumavě utlačována nepravdivými aktivistickými a pavědeckými názory a smutnou realitou je, že ministr Brabec s těmito názory souzní.  Já vím, že dnes minulost nikoho nezajímá, ale bez znalosti historie nemůžeme řádně pochopit současnost, přesněji všechny aspekty současné doby. No a na takových základech nejde tvořit žádná budoucnost. A proto to tak na Šumavě vypadá.

Základy NP Šumava totiž byly položeny na lži!

• Zemědělství, které mělo být založeno na desítkách rodinných farem, neexistuje
• Lesní hospodářství neexistuje
• Rozvoj služeb a turismu je chaotický
• Tvorba zisku neexistuje
• Nové pracovní příležitosti nejen že nevznikají, ale naopak ty tradiční, díky NP Šumava, zanikly

To všechno jsme chtěli v koncepci Krajinný integrovaný plán rozvoje regionu Národní park Šumava (KIPR), ale ten Brabec bez jakékoliv náhrady zrušil.

KIPR byl vládní projekt zpracovaný za účelem pilotního ověření dlouhodobého integrovaného přístupu k řešení potřeb regionálního rozvoje na území specifické oblasti Šumava vymezeném územím Národního parku Šumava. Nejednalo se tedy pouze o rozvojové projekty, ale i o projekty na ochranu šumavské přírody a krajiny. Schválené projekty šumavských obcí a Správy šumavského parku pak měly být podpořeny z evropských a národních fondů. Aniž by byl podpořen či zrealizován jediný projekt, ministr Brabec po svém nástupu do funkce ministra projekt KIPR zrušil.  Jediné, co pilotní projekt KIPR ověřil, bylo to, že státní správa dokáže v rámci administrace utratit bez jakékoliv efektivity miliony korun.  

Národní park Šumava tak vstoupil pod taktovkou MŽP do závěrečné fáze likvidace dnes již torza tradičního osídlení Šumavy a původní kouzlo šumavské kulturní krajiny ponechává zkáze. Nebezpečný experiment ve jménu zvrácené ideologie – člověk člověku nepřítelem – pouze potvrzuje rozklad současné společnosti, která se odvrátila od veškerých lidských hodnot. Krkonoše mají svůj akční plán VIZE 2050, podle kterého jedou. My nemáme nic. Jenom sliby a lži.