Nová adaptace klasického českého dramatu osloví současného diváka

Osudová love story, přibližující současnému publiku zároveň jedno z nejlepších českých realistických dramat, bude mít pod názvem Gazda a roba 9. listopadu premiéru ve Velkém sále pražského Švandova divadla. Režisérkou a autorkou nové adaptace klasického titulu Gazdina roba Gabriely Preissové (1862-1946) je talentovaná Kasha Jandáčková, mladá tvůrkyně s nepřehlédnutelným renomé. Ta k silnému příběhu o ženském údělu, mužské zradě a tíze společenských konvencí přistoupila s pokorou i s živou tvůrčí energií. V ústřední roli Evy uvidíme Anežku Šťastnou, jejího milence Mánka ztvární Mark Kristián Hochman, nový člen hereckého souboru. Vztahový čtyřúhelník doplní další nové tváře smíchovského souboru: Jakub Tvrdík v úloze Evina manžela Samka a Barbora Křupková jako Mánkova žena Maryša. Dále účinkují Anna Grundmanová, Jacob Erftemeijer, Andrea Buršová, Matěj Anděl, Marie Štípková, Jan Grundman ad. Na jevišti zazní i živá hudba tříčlenné kapely pod vedením Jakuba Kudláče.

Hezká a pracovitá Eva (Anežka Šťastná) je šikovnou krajčířkou (krejčovou), Mánek (Mark Kristián Hochman) je lehkovážným synem bohatých rodičů. Na vesnici, kde oba žijí, je rozděluje výše majetku, společenské postavení i vztah k víře. Pojí je však láska, které nelze poručit. Když se Eva, veřejně ponížená Mánkovou matkou (Andrea Buršová), rozhodne ke sňatku s kulhavým Samkem (Jakub Tvrdík), který jí slibuje klidný a zajištěný život, zklamaný Mánek si vezme Maryšu (Barbora Křupková). Oběma svatbami je zdánlivě vše vyřešeno, zvlášť když Eva porodí manželovi dcerku a i Mánek se stane otcem. Jenže stačí jediný pohled, jediné letmé setkání a je jasné, že drama velkých citů, nadějí a vášní teprve začíná…  

Jednou rozruch, jindy skandál

„V inscenaci Gazda a roba se dotýkáme tématu posedlosti, ať už konkrétní osobou, majetkem či vírou. Zajímá nás ale i tlak společnosti, která své členy posuzuje z hlediska předsudků a očekávání. A dodržování zažitých norem vyžaduje jít někdy až za hranu toho, co je pro štěstí a svobodu člověka ještě únosné,“ říká režisérka a autorka adaptace Kasha Jandáčková.

Dramaturgyně Martina Kinská k tomu dodává: „Když od rodiny odejde muž, případně začne žít s milenkou, vnímá to i dnešní společnost mnohem méně konfliktně, než když totéž udělá žena. To první vzbudí nanejvýš chvilkový rozruch, to druhé je pořád ještě skandál a daná žena se dočká mnohého odsouzení.“

„Rozdílná hodnocení i dopady stejného činu v případě ženy a muže je v naší inscenaci zásadním tématem,“ potvrzuje Kasha Jandáčková. „V  próze Gabriely Preissové, která její divadelní hře předcházela, navíc hlavní hrdinka odchází nejen od muže, ale i od malého dítěte. A právě k této první, pro naši interpretaci zajímavější verzi Evina příběhu se teď vracíme,“ uvádí Jandáčková, která do fabule některé motivy z novely vrátila.

Jazyk hry přitom zbavila folklórních ornamentů, detailněji prokreslila postavu Eviny kamarádky Zuzky a vyzdvihla úlohu vesnické „chasy“. Mladí vesničané a vesničanky teď děj osobitě komentují coby očití svědkové, horliví vypravěči i nelítostní pomlouvači a drbny…

Zásadní posun představuje změna původního názvu. Z Gazdiny roby – označující hospodářovu milenku a příležitostnou společnici – je nyní titul Gazda a roba. „Pojmenování jedné osoby už není odvozeno od osoby druhé. Stojí tu dvě samostatné bytosti, zpočátku rovnoprávné, ovšem jen do určité chvíle,“ říká dramaturgyně Martina Kinská.

Svobodomyslná, tvrdohlavá a navíc „zvláštní“ matka 

Ústřední dvojici Evy a Mánka ztvární Anežka Šťastná a Mark Kristián Hochman. Na smíchovské scéně to mezi nimi jiskří i v dramatu Štyrský/Toyen/Heisler autorky a režisérky Martiny Kinské. Šťastná tu vystupuje jako malířka Toyen a Hochman jako její velmi blízký přítel, židovský básník Heisler. Osudového milence ztvárňuje Hochman i jako Vronský v inscenaci Anny Kareniny režiséra Martina Františáka. 

„Krajčířka Eva je silná individualita. Tvrdohlavá, divoká, plná energie a výjimečná svou svobodomyslností,“ říká o své postavě Anežka Šťastná. Upozorňuje také na jeden z motivů, jímž je v inscenaci Evin vztah k jejímu malému dítěti. „Myslím, že se tu otevírá téma, o kterém se skoro nemluví: co se děje, když se žena do svého dítěte po porodu nezamiluje. Necítí k němu nebo k ní to, co by jako matka cítit měla. Jak se vyrovnat s pocitem selhání. Co dělat, když se „to“ prostě nestane,“ vypráví herečka. „Myslím, že tu může ožít plný lidský příběh. Mě osobně na něm fascinuje, že se nemůžeme jednoznačně přiklonit na stranu některé postavy. Všechny můžeme více či méně chápat, ale to neznamená, že s jejich jednáním souhlasíme,“ míní Anežka Šťastná.

„Samko je mužem, který vyznává "tradiční" rodinné hodnoty a neváhá pro jejich naplnění použít velmi "netradiční" prostředky,“ naznačuje Jakub Tvrdík, který hraje Evina manžela. „Nemá to jednoduché: nic od života nečekal a pak dostal to nejcennější, v co ani nedoufal - Evu. Jenže ta je duchem u někoho jiného a to pak "trochu" blafnou saze,“ dodává ke své postavě Tvrdík a zve na inscenaci diváky: „Bude tam cimbál! Jako Pražák jsem nikdy neměl možnost pozorovat tenhle nástroj takhle zblízka a je to naprosto boží!“

V úloze Eviny kamarádky Zuzky uvidíme Annu Grundmanovou, jako Mánkova žena Maryša se představí Barbora Křupková. Danyše, mladíka z vesnické chasy, ztělesní Matěj Anděl, rozvodového advokáta Jacob Erftemeijer. Baronku a barona hraje Marie Štípková s Janem Grundmanem.

Vedle hereček a herců Švandova divadla v inscenaci účinkují také studenti DAMU a Pražské státní konzervatoře v rolích Eviných a Mánkových kamarádů a námezdních pracovníků.

Proměny ve třetím dějství

Autorem výtvarné složky je režisérčin „dvorní scénograf“ Ján Tereba. „Scénický koncept vychází ze sevřenosti vesnického společenství,“ popisuje dramaturgyně Martina Kinská. „Ústředním prvkem je pavlač jako rozhraní mezi soukromým a veřejným prostorem. Lidé se tu potkávají, vznikají tu ale i legendy a pomluvy,“ dodává.  Z realisticky pojaté scény v prvních dvou dějstvích se v tom posledním přeneseme do úplně jiného světa. „Terebovy lehce historizující, stylizované kostýmy pracují s velmi výraznými materiály a odkazdy na folklórní prvky. I zde platí, že ve třetím jednání dojde k jejich výrazné proměně,“ uvádí Kinská. 

Sugestivnosti scén napomůže i světelný design Martina Špetlíka, který už se Švandovým divadlem spolupracoval: naposledy na Anně Karenině v režii Martina Františáka.

Po delší době se na Smíchov vrací skladatel Jakub Kudláč. Také jeho hudba bude proměnlivá: pracovat bude s prvky lidových písní i současné elektronické hudby.

Důležitou složkou inscenace - zvlášť v případě vesnické mládeže - bude pohyb a tanec. Ten bude pro inscenaci vytvářet další z režisérčiných stálých spolupracovníků, choreograf Jaro Viňarský.

Porozumět a soucítit

Jak připomíná Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla, „Gazdina roba dodnes patří k nejlepším divadelním hrám, které u nás vznikly. Po jejím prvním uvedení v roce 1889 se brzy stala jedním ze stěžejních dramat české realistické tvorby, respektive české dramatiky vůbec.“

Mladý tvůrčí a herecký tým tak pod vedením Kashi Jandáčkové nabídne podle Františáka publiku nejen „strhující love story o vesnické femme fatale a jejím váhavém milenci“. „Vyprávět bude také o roli muže a ženy ve společnosti, o poutech k naší původní rodině i nutnosti nést za svá rozhodnutí zodpovědnost,“ míní umělecký šéf divadla. 

„Novému pojetí 135 let starého kusu, jehož se ve Švandově divadle ujímá mladá divadelní generace, odpovídá i působivé finále: zračí se v něm porozumění, pochopení a soucit,“ uzavírá Martin Františák. 

Premiéra inscenace Gazda a roba je v sobotu 9. listopadu ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy se uskuteční 22. listopadu a 13. prosince 2024 a 10. ledna 2025.

www.svandovodivadlo.cz

Fotogalerie