Jak na snižování energetické náročnosti domu

Všichni víme, že čím je dům méně energeticky náročný, tím se v něm bydlí levněji a zároveň je to lepší pro životní prostředí. K dosavadnímu legislativnímu tlaku na snižování energetické náročnosti budov se letos přidal také tlak cen energií. Proto je dnes ještě důležitější vybírat materiály, které reálně a zásadně snižují energetickou náročnost domu.

Tak jako všude, i při výběru materiálů a systémů, kterými se snižuje energetická náročnost budov, platí, že málokdo je tak bohatý, aby si mohl kupovat levné věci. Řečeno jinak, nejlevnější řešení mají obvykle krátkou životnost, jsou bez přidané hodnoty a v konečném důsledku nepřinášejí úsporu, ale další náklady.

Naopak moderní materiály, které vznikají na základě aktuálních výzkumů, se hlásí o slovo stále intenzivněji. Mezi ně patří například stříkaná pur pěna, jejíž využití začíná předbíhat klasickou minerální izolaci (vata, vlna). Přednost jí dává stále více stavebních firem, velkých developerů i ekologů. Proč?

Rozdílné vlastnosti

Hlavním argumentem při výběru izolace by měly její tepelněizolační vlastnosti, které se uvádějí jako hodnota lambdy λ. Platí, že čím nižší je hodnota λ, tím lepší izolační vlastnosti materiál má.

U minerálních izolantů (vata, vlna) se λ pohybuje v rozmezí od 0,030 po 0,040. V případě PUR-izolací se jedná o hodnoty od 0,025 po 0,040. „Je třeba dodat, že jde o hodnoty deklarované v laboratorních podmínkách. Při použití na reálné stavbě mohou být tato čísla jiná kvůli jinému prostředí, ale také s ohledem na kvalitu instalace,“ vysvětluje Lukáš Kmenta, Country manažer Huntsman Building Solution (HBS) pro Čechy a Slovensko.

Svépomocí se nerovná lépe

Mnohé stavby se v Čechách a na Slovensku v posledních dvou desetiletích izolovali zejména vlnou, respektive vatou právě proto, že na rozdíl od chytré pěny, kterou musí aplikovat certifikovaný odborník, se tento izolant dal aplikovat i svépomocí.

Jiná věc je, že při neodborné aplikaci vznikaly tepelné mosty a docházelo k únikům tepla. Dělo se tedy přesně to, čemu má izolace zabránit.

Nyní se začíná ukazovat, že to nebyla nejlepší cesta. Navíc i životnost tohoto řešení, 10–15 let, je relativně krátká.

Chytrá pěna, kterou jsme v ČR a SR léta znali pod názvem Icynene, má ve srovnání s minerálními alternativami delší životnost a vyniká i ostatními vlastnostmi. To je hlavní důvod, proč její využívání na stavbách najednou zažívá boom.

Jedná se o způsob, který je na první pohled dražší kvůli nutnosti aplikace odborníky, ale v konečné fázi je to řešení za stejné, ne-li nižší náklady s většími výhodami.

„Izolace stříkanou pěnou má několik benefitů, z nichž majitelé či obyvatelé nemovitosti profitují desetiletí. Dokonale izoluje všechny plochy, ale také detaily stavby, takže nevznikají žádné tepelné mosty, přes které dochází k únikům tepla. Nemění svůj tvar ani objem. Po celou dobu své životnosti je rovněž odolná vůči kondenzaci vlhkosti, takže se netvoří zdraví škodlivé a stavbu ohrožující plísně. Nepřehřívá se a máme opakovaně otestováno, že po její aplikaci se náklady na topení sníží minimálně o 56 procent,“ vysvětlil Lukáš Kmenta z HBS.

Rychlá aplikace

Jak jsme již zmínili, stříkanou izolaci si na stavbě nemůžeme provést svépomocí, její aplikaci mohou provádět pouze k tomu vyškolení a certifikovaní odborníci. „Jen tak umíme garantovat 25letou záruku na materiál a jeho vlastnosti,“ argumentuje odborník z HBS.

Na druhé straně lze standardní rodinný dům tímto způsobem zaizolovat za jediný den, než pokládka vaty nebo vlny ve srovnatelné nemovitosti zabere tři až pět dní. Přitom ani ten nejšikovnější domácí kutil nedokáže vatu uložit tak, aby dokonale seděla a izolovala na různých výčnělcích, výklencích, spojích a nerovných plochách. Tedy přesně na místech, kde obvykle vznikají tepelné mosty.

Vlhkost, teplo i hluk

Stříkaná pěnová izolace nezabraňuje pouze únikům tepla, respektive přehřívání stavby v letních měsících. Izoluje také před hlukem, chrání před vlhnutím stěn a proti radonu.

V některých zemích Beneluxu nebo ve Velké Británii ovlivňuje druh zvolené izolace také energetickou třídu stavby.

Kanadská pěna je zařazena do vyšší třídy než vata, protože ta degraduje a v relativně krátké době ztrácejí její termoizolační vlastnosti na hodnotě. Možná je jen otázkou času, kdy budou podobná pravidla platit i v našich končinách. I bez právní úpravy je však již dnes jasné, že stříkaná izolace dlouhodobě udržuje nízkou energetickou náročnost stavby.

Ekologické plus

Za zmínku stojí i fakt, že se jedná o nealergenní (nedráždivý) materiál bez škodlivých látek, který nevadí ani alergikům a astmatikům. Z pohledu ekologie jde o udržitelný materiál, protože se vyrábí recyklací plastů.

„Zatímco vata nebo polystyren končí na skládkách, my odpad nevytváříme, ale zpracováváme jej. Díky inovativním a udržitelným technologiím ročně zpracujeme až 250 milionů PET lahví. Přeměňujeme je na materiál, ze kterého přímo na stavbě vzniká izolační pěna s vynikajícími termoizolačními vlastnostmi a v podstatě neomezenou životností,“ dodává L. Kmenta z HBS – největšího výrobce stříkané pěny na světě.

Přestože se této pěně říká kanadská, vyrábí se v Česku. Jedná se tedy o lokální produkt světové kvality, ohleduplný k životnímu prostředí, pomocí kterého lze dlouhodobě snížit energetickou náročnost budovy.