Lucie Hlavinková: Pravda nebyla k dostání

V nakladatelství Motto vychází LuciI Hlavinkové velmi silný román o hledání rodinné minulosti v totalitním bezčasí s názvem Pravda nebyla k dostání.

Píše se rok 1982 a v patnáctileté Janě se kromě dospělosti probouzí i poznání, že s minulostí její rodiny není cosi v pořádku. Otec před rokem zemřel a v matčině ložnici se ukrývá sešit plný nepochopitelných zápisků. Prarodiče se chovají přinejlepším výstředně a mluvit před nimi o některých tématech je tabu. Jana dospívá v totalitním bezčasí, přesto není otupělá – a tak se pouští do pátrání. Dokáže najít pravdu o rodinné historii i vlastní identitu?

I tentokrát se Lucie Hlavinková nechala inspirovat rešerší pramenů z temného období socialismu. Tématem příběhu je přerod hlavní hrdinky z dětství do dospělosti v době normalizace a vyrovnání se s rodinnou historií, kterou postupně odhaluje díky nalezenému matčinu deníku. Autorka vycházela ze skutečných vzpomínek pamětníků, které zaznamenávala pro svou dizertační práci.

„Kolem roku 1955 docházelo v Československu k odebírání dětí z adventistických rodin z důvodu porušování pracovních povinností a školní docházky o sobotách – to se právě odehrálo v rodině Jany, kdy její matka a strýc takto strávili několik let v dětském domově,“ říká o knize autorka.
O pronásledování církevních menšin v 50. letech dosud nebylo napsáno mnoho a perzekvování věřících v podobě odebírání dětí z péče představuje v současné české literatuře překvapivé a neotřelé téma. Působivou stránkou příběhu je rovněž věrohodné vykreslení atmosféry 80. let a všedního života dospívajících v éře normalizace.

Kredit foto: Jaroslav Fikota

Fotogalerie