Nepodceňujte rizika pneumokokových onemocnění

Těžký zápal plic (pneumonie), zánět mozkových blan, otrava krve, akutní zánět středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin. To jsou jen některá onemocnění dětí i dospělých, která může mít na svědomí bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok. Pneumokokovým onemocněním se daří zejména v období předjaří, tj. v únoru a březnu.

Pneumokokové infekce mohou postihnout všechny věkové kategorie, nejrizikovější jsou však pro nejcitlivější skupiny – kojence a děti mladší 2 let a seniory starší 65 let. Dle posledních statistických údajů bylo v roce 2020 zjištěno 247 případů invazivního pneumokokového onemocnění (IPO), z toho 42 pacientů infekci podlehlo, tedy 17 %. I tato čísla potvrzují, že rizika pneumokokových onemocnění nesmíme podceňovat, navíc v situaci, kdy existuje účinná prevence v podobě vakcinace.

„Mezi veřejností se nyní šíří řada mýtů spojených s očkováním, ale očkování je cesta, díky které je možné předejít nežádoucím komplikacím už tak závažných onemocnění. Takže i během doby covidové bychom neměli zapomínat i na jiná onemocnění a chránit se, neboť klasické nemoci díky karanténám nevymizely,“ říká MUDr. Alexander Turan z IKEM Praha. „Nejvyšší počet případů pneumokokových onemocnění je během roku tradičně hlášen v období od podzimu do začátku jara s vrcholy během epidemií akutních respiračních onemocnění. Například u chřipky roste riziko následného zápalu plic vyvolaného pneumokoky přibližně stonásobně. Riziko onemocnění pneumokokovými infekcemi včetně zápalu plic lze snížit očkováním,“ doplňuje.

Senioři starší 65 let tvoří 48 % pacientů s invazivním pneumokokovým onemocněním za rok 2020. Podle výzkumu společnosti IPSOS ví 83 % Čechů starších 65 let, co pneumokoková pneumonie znamená, a polovina z nich ji vnímá jako velmi závažné onemocnění, ale ve znalostech preventivních opatření mají zásadní mezeru. O existenci očkování proti zmíněným onemocněním ví jen třetina z nich.

Druhou nejrizikovější skupinou jsou malé děti, například v roce 2020 bylo prokázáno u dětí mladších 1 roku věku 5 případů invazivního pneumokokového onemocnění, a ve věkové skupině 1 až 4 roky 8 případů IPO.

Každé dítě může onemocnět zápalem plic, vyšší riziko je u dětí velmi malých, předčasně narozených, včas neočkovaných, trpících chronickým onemocněním plic jako je astma, bronchiektázie, aj. „U dětí je pneumokok také jednou z častých příčin mnohdy bolestivého zánětu středního ucha. Při průniku pneumokoků do krevního oběhu dochází k celkovým nákazám, které jsou velmi závažnými a často i život ohrožujícími stavy. Navíc mohou zanechávat celoživotní následky, přičemž často mohou onemocnět naprosto zdravé děti. Řešením je očkování,“ doplňuje Turan.

Pneumokokové infekce se šíří vzdušnou cestou, tedy kašlem a kýcháním, ale nakazit se lze i od nosičů, kteří nemusí mít žádné projevy nemoci. Těm nemusí působit problémy, dokud však nedojde k oslabení obranyschopnosti organismu například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci. U dětí se nosičství pohybuje mezi 20-40 %, v dětských kolektivech 40-60 %, u dospělých v rozmezí 5-10 %. „Ochrana proti pneumokokům pomocí očkování má přímý i nepřímý efekt. Jednak ochrání očkovaného a také očkovací látky mohou redukovat počet nosičů, dochází tak k nepřímé ochraně, kolektivní imunitě populace,“ doplňuje Turan.

Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie, která běžně osídluje sliznici úst, nosu a horních cest dýchacích. Pneumokok způsobuje lehká i vážná onemocnění. Mezi závažnější neboli invazivní pneumokoková onemocnění (s průnikem bakterie do krve) patří zápal plic, otrava krve zánět mozkových blan. Lehčí průběh bývá u neinvazivních onemocnění (slizniční, bez průniku bakterie do krve) jako záněty dutin nebo středního ucha.