Na Sychrovském zámku zazní perly a šansony v podání Jiřího Bartoně
Písničky ze starých českých filmů zazní v sobotu 26. září v 18 hodin v galerii sychrovského zámku. V pořadu, který měl premiéru už předloni a který má už za sebou řadu repríz, účinkuje herec a šansoniér Jiří Bartoň za doprovodu klavíristky Marie Drkulové.
Komorně laděný pořad, v němž je dán prostor málem zapomenutým písničkovým pokladům, ale i zajímavému a jiskřivému povídání vtipně propojenému s krátkými filmovými dialogy, může mnohé okouzlit, a to nejen filmové fajnšmekry.
Stojí za tím nejen um, sametový hlas a charisma Jiřího Bartoně, který má mimochodem za sebou bezmála dvacetiletou divadelní dráhu a řadu rolí v televizních filmech a seriálech, ale i dobře zvolené „vymazlené” spojovací texty mezi písněmi.
Právě brilantní Bartoňovy monology, které korespondují s texty či tématy mnohých uváděných písní či filmů, vnášejí do pořadu obrovský potenciál.
Vedle skladby Modrá zem z amerického filmu Půlnoční kovboj zaznívají především melodie z českých filmů jako Roztržka, Začít znova, Ztracená tvář, Limonádový Joe, Mučedníci lásky, Lásky mezi kapkami deště nebo Den pro mou lásku.
Diváci ale nepřijdou ani o několik dalších písní, které v žádném filmu nezazněly, ale do programu je zpívající herec zařadil, je to třeba Suchého písnička Sněhová vločka nebo nádherný šanson Max, který je poctou všem klavíristům z éry, kdy film byl ještě němý.
Pořad Staré filmové melodie byl uveden i v rámci filmového festivalu Dobrušská filmová klapka, kde se setkal s velkým úspěchem.
„Filmové hudba má podstatný vliv a na konečné vyznění toho kterého filmu,“ míní Jiří Bartoň. „V řadě starších českých snímků je ukryta spousta krásné muziky a jako perly a skryté podklady se tam objevují nejrůznější songy. Mnoho filmů zapadlo do archivu a vymizelo z pláten, obrazovky i pamětí lidí. Záměrně jsem vybral většinou ty méně známé, ale krásné melodie a zaprášené časem je chci opět vyleštit a polozapomenuté nebo úplně zapomenuté přivést na světlo. Zaslouží si, aby jim byla znova věnována pozornost.“
Text a foto Robert Rohál